Tentokrát vám nabízím příběh jedné z mých rituálních pomůcek ;)
Ač jsem velmi hudební osoba, nikdy jsem nebubnovala a neměla k bubnování vztah. Věděla jsem, že chci-li začít, musím si buben vyrobit a tu možnost jsem měla na akci zvané WitchCamp 2013, která se konala začátkem července v Českém Meziříčí a bude se konat zase za rok (program ještě není znám, ani zda se i tam budou bubny vyrábět). S výrobou nám pomáhali manželé Martincovi z bubinky.cz, kteří nám dodali materiál a vysvětlili postup.
Ač jsem velmi hudební osoba, nikdy jsem nebubnovala a neměla k bubnování vztah. Věděla jsem, že chci-li začít, musím si buben vyrobit a tu možnost jsem měla na akci zvané WitchCamp 2013, která se konala začátkem července v Českém Meziříčí a bude se konat zase za rok (program ještě není znám, ani zda se i tam budou bubny vyrábět). S výrobou nám pomáhali manželé Martincovi z bubinky.cz, kteří nám dodali materiál a vysvětlili postup.
Malba na hotový buben probíhala už u mě doma, jelikož po celé výrobě potřeboval buben pár dní na proschnutí. Ještě než jsem jela na WitchCamp, věděla jsem, že na něm bude mořská želva ve dvou polích půlících buben jako symbol zasahující do světa vědomého a podvědomého, dokonce mikro a makro světa, chcete-li. Protože ale koza, ze které pro mě stáhli kůži, měla jasný plán, že její hřbet nepůjde středem bukového korpusu, úprava motivu byla na světě.
Nejdříve jsem se pokusila kopírovat kresbu kozí kůže a po okraji bubnu odvyprávět skrze obrázky příběh o tom, jak jsem se stala čarodějnicí a čím jsem si jako čarodějnice prošla. Záznam mých zkušeností byl silný a bubnu se rozhodně líbil. Celkově nám to ale tak úplně nesedělo. A tak jsem po odvyprávění svého příběhu vše odgumovala a začala nanovo s tou mojí plánovanou želvou. Duch bubnu se nevzpíral, spokojenost zůstala na obou stranách.
Poté, co proběhl základní náčrt, který jsem uzpůsobila kozímu hřbetu, vytvořila jsem do krunýře narychlo naplánovanou alegorii na Yggdrasil (znalci prosím nechť se nechytají za vlasy, chtěla jsem tam daný symbol jednoduše nenápadně zakomponovat). A tak můžete v dolní části krunýře vidět posvátné studny, nad nimi po kmeni putovat přes Helheim a Svartalfheim do Muspellsheimu, který má jakožto svět původního ohně červený okraj lístku. První světlý lístek je Vanaheim a po něm následuje prostřední svět Midgard, který jsem jakožto lidský zabarvila žlutě a větévku, která kolem něj vede jsem stylizovala do hadíka Jormungandra (soooo fluffy). Niflheim jakožto svět původního ledu má po okraji modrý proužek a společně s tmavým Jötunheimem vedou ze stejného bodu. Následuje Ljosalfheim a Asgard, který je ke stonku připojen více čárkami symbolizujícími Bifrost. Na Asgardovém lístku můžete také najít černý kousek, který reprezentuje Valhallu. Takže při bubnování můžu putovat nejen přes hranici mezi vědomím a podvědomím, ale také po všech světech. A jasanovou paličkou to jde jedna edda.
Mořská želva v Severní Americe a v některých oblastech Indie dříve představovala svět, respektive Zemi, která pluje vesmírem. Inspiroval se tím také Pratchett ve své Zeměploše. Krunýř jsem tedy barevně pojala zároveň jako písčitý ostrov s několika zelenými oblastmi trávy a lesa, kolem nějž je modré moře a ještě modřejší všeobklopující voda.
Sairuse nejvíce zaujaly znaky podél okraje podvědomé poloviny mého bubnu. Vězte, že se tam dostaly v podstatě náhodou. Zaprvé v tomto prostoru zbylo místo, které narušovalo bubnovu libou povahu, koza prostě potřebovala ještě postranní tetování. Zadruhé jsem původně po okraji bubnu chtěla nakreslit můj příběh ve stylů původních skandinávských bubeních malůvek, ale nebylo to už od začátku ono. Buben chce totiž vytvářet společně se mnou úplně nový příběh. Zatřetí, když už runy, napíšu si tam své jméno, říkala jsem si, to ale - jak trefně poznamenal Kuba - neobsahuje všechny runy. Nakonec mě inspiroval Flash, který měl od začátku jasno, že podél bubnu bude mít jednoduše celou runovou abecedu.
Když jsem to Sairusovi vysvětlovala, přišlo mi vlastně nakonec divné, že mému bubnu binkam na á bé cé dé, ale opět, buben se zdá být spokojen a runová abeceda, po které jako levák bubnuji od začátku do konce, pak projedu vědomý svět, a znova, je skvělé navozovadlo posvátna.
Za zmínku stojí rozhodně ještě jeden detail bubnové želvy, a to její oči. Jsou poctou Odinovi. O tom, proč tomu tak je, se ale dozvíte zase někdy v jiném článku ;)
Nejdříve jsem se pokusila kopírovat kresbu kozí kůže a po okraji bubnu odvyprávět skrze obrázky příběh o tom, jak jsem se stala čarodějnicí a čím jsem si jako čarodějnice prošla. Záznam mých zkušeností byl silný a bubnu se rozhodně líbil. Celkově nám to ale tak úplně nesedělo. A tak jsem po odvyprávění svého příběhu vše odgumovala a začala nanovo s tou mojí plánovanou želvou. Duch bubnu se nevzpíral, spokojenost zůstala na obou stranách.
Poté, co proběhl základní náčrt, který jsem uzpůsobila kozímu hřbetu, vytvořila jsem do krunýře narychlo naplánovanou alegorii na Yggdrasil (znalci prosím nechť se nechytají za vlasy, chtěla jsem tam daný symbol jednoduše nenápadně zakomponovat). A tak můžete v dolní části krunýře vidět posvátné studny, nad nimi po kmeni putovat přes Helheim a Svartalfheim do Muspellsheimu, který má jakožto svět původního ohně červený okraj lístku. První světlý lístek je Vanaheim a po něm následuje prostřední svět Midgard, který jsem jakožto lidský zabarvila žlutě a větévku, která kolem něj vede jsem stylizovala do hadíka Jormungandra (soooo fluffy). Niflheim jakožto svět původního ledu má po okraji modrý proužek a společně s tmavým Jötunheimem vedou ze stejného bodu. Následuje Ljosalfheim a Asgard, který je ke stonku připojen více čárkami symbolizujícími Bifrost. Na Asgardovém lístku můžete také najít černý kousek, který reprezentuje Valhallu. Takže při bubnování můžu putovat nejen přes hranici mezi vědomím a podvědomím, ale také po všech světech. A jasanovou paličkou to jde jedna edda.
Mořská želva v Severní Americe a v některých oblastech Indie dříve představovala svět, respektive Zemi, která pluje vesmírem. Inspiroval se tím také Pratchett ve své Zeměploše. Krunýř jsem tedy barevně pojala zároveň jako písčitý ostrov s několika zelenými oblastmi trávy a lesa, kolem nějž je modré moře a ještě modřejší všeobklopující voda.
Sairuse nejvíce zaujaly znaky podél okraje podvědomé poloviny mého bubnu. Vězte, že se tam dostaly v podstatě náhodou. Zaprvé v tomto prostoru zbylo místo, které narušovalo bubnovu libou povahu, koza prostě potřebovala ještě postranní tetování. Zadruhé jsem původně po okraji bubnu chtěla nakreslit můj příběh ve stylů původních skandinávských bubeních malůvek, ale nebylo to už od začátku ono. Buben chce totiž vytvářet společně se mnou úplně nový příběh. Zatřetí, když už runy, napíšu si tam své jméno, říkala jsem si, to ale - jak trefně poznamenal Kuba - neobsahuje všechny runy. Nakonec mě inspiroval Flash, který měl od začátku jasno, že podél bubnu bude mít jednoduše celou runovou abecedu.
Když jsem to Sairusovi vysvětlovala, přišlo mi vlastně nakonec divné, že mému bubnu binkam na á bé cé dé, ale opět, buben se zdá být spokojen a runová abeceda, po které jako levák bubnuji od začátku do konce, pak projedu vědomý svět, a znova, je skvělé navozovadlo posvátna.
Za zmínku stojí rozhodně ještě jeden detail bubnové želvy, a to její oči. Jsou poctou Odinovi. O tom, proč tomu tak je, se ale dozvíte zase někdy v jiném článku ;)