...a jiní nezbední rušiči.
Víte, když jsme bydleli v tom minulém bytě, nebyl náš. Okna v prvním patře neposkytovala moc světla, hlavní část situovaná na severozápad nedala šanci zeleni a vysoké stropy zase nenabízely teplo domova v chladné části roku. Ale. Sousedi byli na klid, protože o nás vlastně vůbec nevěděli. Jen jednou mě pán, co bydlel nad námi, přišel pochválit (toto není sarkasmus), že jsme na Nový rok ještě v 5 ráno hráli na klavír Hey Jude a pěli na plné kolo.
A pak jsme se přestěhovali. Do bytu, který vlastním už léta, akorát jsem ho během studia pronajímala. Do mého snu, do dokonalosti. Na jihovýchod, do třetího patra, teplého bytu, s nízkým stropem, na kterém se vyjímá lustr nazvaný Ikeou příhodně Calypso. K sousedům, kteří jsou ... povětšinou moudří stářím, abych to tak řekla.
Když jsem vám popisovala moje nové natáčecí studio, zmínila jsem, že mezi mnou a sousedem je jen příčka. A soused je velký fanda fotbalu a hokeje. Můj muž sleduje hokej také, takže cajk, ale u toho fotbalu fakt člověk nikdy neví, obzvlášť, když nemá televizi. A tak se v 11 večer ozve z ničeho nic do ticha Góóól, v sobotu v 8 ráno střelej dalšího a když se dohrabu k natáčení, tak to tam lítá jak divý. Můj soused fanda je starý pán, starší než moje babička myslím, a tak po každém gólu chytám nerva, jak k němu polezu oknem z našeho balkonu a budu mu nahazovat pumpu. Zatím však žije.
Víkendové pokojné bytí ve vnitrobloku plném zeleně je opravdu rájem na zemi. Když trochu zasvítí sluníčko, lehce zavane větřík a nedávají zrovna fotbal nebo hokej, postarší sousedé vyrazí na procházku. Dáte si takhle šálek kvalitního sypaného čaje, zklidníte mysl a tiše se připravíte na natáčení. To je ta nejlepší chvilka, kdy můžete zalézt do svého příjemně osvětleného koutku, vyndat si potřebné pomůcky, zapnout foťák a... tou dobou většinou začne někdo aplikovat na trávníku své zahradnické vášně. Sekačka je naším víkendovým chlebem a při točení mě ruší, možná dokonce zvyšuje šum na videu. Asi víte, že občas rekreačně střílím z luku... Zatím však žije.
Abych nezapomněla, samozřejmě vlastníme také souseda na zabití. Je to mladý kutil, co bydlí nad námi. Původně chtěl být myslím bubeník, ale když ho přestalo bavit po večerech dunět domem hlava nehlava (a to je to cihlák!), sáhl raději po vrtačce, kladivu a brusce na parkety. Řádí nejčastěji o víkendech a občas přidá k dobru i všední večery. Standardní doba přeměny bytu v hnízdečko pro mladý pár byla z hlediska souseda fandy už dávno překročena, a tak na něj před pár týdny vyběhl a já přemýšlela, zda mladík skončí zabalený v tom igelitu, co nám od něj ve volném čase šustivě vlaje nad balkonem. Zatím však žije.
Můj povzdych nad těmito rušivými vlivy, které mi občas zabraňují točit naplno, je ovšem zároveň plný pochopení.
Naše domácnost se totiž řadí mezi sousedy milovníky.
A pak jsme se přestěhovali. Do bytu, který vlastním už léta, akorát jsem ho během studia pronajímala. Do mého snu, do dokonalosti. Na jihovýchod, do třetího patra, teplého bytu, s nízkým stropem, na kterém se vyjímá lustr nazvaný Ikeou příhodně Calypso. K sousedům, kteří jsou ... povětšinou moudří stářím, abych to tak řekla.
Když jsem vám popisovala moje nové natáčecí studio, zmínila jsem, že mezi mnou a sousedem je jen příčka. A soused je velký fanda fotbalu a hokeje. Můj muž sleduje hokej také, takže cajk, ale u toho fotbalu fakt člověk nikdy neví, obzvlášť, když nemá televizi. A tak se v 11 večer ozve z ničeho nic do ticha Góóól, v sobotu v 8 ráno střelej dalšího a když se dohrabu k natáčení, tak to tam lítá jak divý. Můj soused fanda je starý pán, starší než moje babička myslím, a tak po každém gólu chytám nerva, jak k němu polezu oknem z našeho balkonu a budu mu nahazovat pumpu. Zatím však žije.
Víkendové pokojné bytí ve vnitrobloku plném zeleně je opravdu rájem na zemi. Když trochu zasvítí sluníčko, lehce zavane větřík a nedávají zrovna fotbal nebo hokej, postarší sousedé vyrazí na procházku. Dáte si takhle šálek kvalitního sypaného čaje, zklidníte mysl a tiše se připravíte na natáčení. To je ta nejlepší chvilka, kdy můžete zalézt do svého příjemně osvětleného koutku, vyndat si potřebné pomůcky, zapnout foťák a... tou dobou většinou začne někdo aplikovat na trávníku své zahradnické vášně. Sekačka je naším víkendovým chlebem a při točení mě ruší, možná dokonce zvyšuje šum na videu. Asi víte, že občas rekreačně střílím z luku... Zatím však žije.
Abych nezapomněla, samozřejmě vlastníme také souseda na zabití. Je to mladý kutil, co bydlí nad námi. Původně chtěl být myslím bubeník, ale když ho přestalo bavit po večerech dunět domem hlava nehlava (a to je to cihlák!), sáhl raději po vrtačce, kladivu a brusce na parkety. Řádí nejčastěji o víkendech a občas přidá k dobru i všední večery. Standardní doba přeměny bytu v hnízdečko pro mladý pár byla z hlediska souseda fandy už dávno překročena, a tak na něj před pár týdny vyběhl a já přemýšlela, zda mladík skončí zabalený v tom igelitu, co nám od něj ve volném čase šustivě vlaje nad balkonem. Zatím však žije.
Můj povzdych nad těmito rušivými vlivy, které mi občas zabraňují točit naplno, je ovšem zároveň plný pochopení.
Naše domácnost se totiž řadí mezi sousedy milovníky.